Nite Jewel - One Second Of Love

Je mi líto, ale mám z toho stejnej pocit jako z Visions od Grimes. Nite Jewel sice dává skladbám víc nápadů, ale nefungujou pro mě podobně. Ta předběžná radost, kdy něco poslouchám a vím, že se k tomu budu často vracet, mi skoro zmizela. Radikální změna zvuku v tom nehraje roli. S takovýma věcma nemám problém, všichni bychom se měli vyvíjet, omg. Jde o čistou nudu, v jaký jsou ty písně napsaný. Deska se přitom ze začátku tváří jako životní - This Story a One Second Of Love jsou obě překrásný. V pozdějším kontextu už působí jen jako vábnička do prázdnýho klubu. Ke konci se ještě dojem trochu spraví s půvabnou Autograph, ale víc nic.

Jsou tři skvělý věci lepší než jedno "dobrý album"?

(Recenzi na Visions jsem napsal do březnovýho Živlu, dám jí sem později. Mohla by končit stejnou otázkou.)

Usher & Diplo - Climax

Nikdy jsem neslyšel jeho celou desku. Pamatuju si jenom pár otravných singlů a duet s R.Kellym, kde se oba honí za stejnou sukní, aby nakonec zjistili, že ta sukně jsou dvojčata. V Climax vzal Usher vztahovku z druhýho konce, on a jeho dívka dosáhli vrcholu a museli se rozejít, aby si neublížili na cestě dolů. To je pěkný. Usher je dospělej chlap. Od včerejší noci mi to zatím zpíval dvacetkrát. Taky se mi líbí ta představa, že hvězdička, která před pár lety vyprodávala velký haly, teď hledá trochu trvalejší uznání. I když možná jenom Diplo prohrál sázku. Ostatně nestalo by se mu to poprvý, haha.

Rimar - Closer

Rimar umí udělat krásnej zvuk, ale tentokrát to nevyužil tím nejlepším způsobem. Písničky z loňskýho Higher Ground nahradila uhlazená práce zvukovýho designéra. Je to takovej luxusní gauč s výhledem do zdi. Formálně zvládnutý umčo, který si sdělení nechá pro sebe. Rimar většinou nenásleduje žádnou strukturu, jen střídá průměrný motivy a nahrazuje je novými. Všechno je chill a spaced, ale je to taková slepá větev. Celý album můžete zkusit tady.

Jedna věc se mu však povedla na výbornou. A díky týhle sexy výjimce o něm vůbec píšu.