23. 6. 2010

Wavves - King Of The Beach

Blink 182 určitě ne. To je fáma. Samo, že se King Of The Beach umí kámošit víc než jeho předchůdce, ale pořád způsobem, kterým se nevnucuje. Kdyby to šlo, tak bych to shrnul příběhem o tom, že Nathan po dokončení debutový šňůry přestal pít panáky, zklidnil to a v tom nahrál nový album. Ale takový věci se většinou dějou, až když se vydává druhý best ofko s tím samým tracklistem, jak mělo před lety to první. Je mladej, má čas. U mě si King Of The Beach drží pořád to samý napětí, jak na začátku. Zbyly jenom hity, a přitom se nic nevynechalo.

15. 6. 2010

The Drums - The Drums

The Drums to ustáli. Víc než třetinu vzali na jistotu z předchozích EP a ve zbytku to úspěšně riskli. Jejich debut je takovej zřetelnej deník k tomu, co jim jde a co moc ne. To se mi líbí. I díky úmyslům nic nemaskovat, můžu všechny fakta o tom, že neumí moc hrát a ty písničky jsou si vlastně dost podobný, klidně vynechat. Surfování je jenom okrajový. Spíš se přemítá, jak moc to s ní nevyšlo a co mám asi teď dělat. A je to podaný hezky autenticky, cítím stesk a tak.

Studiová Let's Go Surfing je všem jasná, tak si dáme tuhle napůl vtipnou a napůl příšernou živou verzi.

8. 6. 2010

Pants Yell!

Pants Yell! se nám rozpadli. Prý řekli všechno, co chtěli a teď je čas to říkat novým způsobem. Což je ten nejlepší přístup na světě. Pokud jste je během těch sedmi let nestihli, tak můžete napsat něco jako "pants yell songs for siblings rar" a udělat si pěknej večer. Nemám na ně vzpomínky typu, že bych si vybavil konkrétní věc při konkrétní písničce. Spíš je to tak, že v každý situaci, kterou jsem zažil, se někde mihnul kousek Pants Yell! A i když jsem si tohle možná vymyslel, tak jsem rád, že hlavní roli v tom hrajou právě oni.

forevr.

4. 6. 2010

O tom jak Maps&Atlases vařili dort

Dal bych si kešu, ale ve špajzu máme jen půl kila ořechový směsi. Ke kýženýmu oříšku se nakonec přece jen dostanu, bude to ale stát spoustu sil a přehrabování. Možná mě mělo napadnout dřív, třebas bych teď spokojeně chroupal obsah pytlíku výhradně s kešu a nemusel trousit lískáče a buráky všude okolo. Nahodilý míchání různejch žánrů obvykle dopadá podobně. Oneida se sice touhle cestou vydali docela úspěšně, je ale nutný mít na paměti, že jejich poslední deska je konceptuální trojalbum, který není úplná blbost, což je v žebříčku hudební geniality staví někam mezi Ghándiho a Ježíše Krista. Maps&Atlases bohužel takhle šikovný nejsou.


pecka z prvního ep, Perch Patchwork vyjde až koncem června

Jejich Perch Patchwork je slepenec různejch vlivů, kterej dohromady drží jenom (výbornej!) vokál. Občas se mihne dobrej nápad, občas tragickej, semtam zavzpomínají na mathrockovou minulost, chvíli zkouší sambu a pak jsou zas na jedný lodi s Animal Collective nebo TV on the Radio. Celý je to nekonzistentní až běda. Na začátku desky to míchání žánrů ještě výchází (Solid Ground a Living Decorations) a eponymní track Perch Patchwork na konci je aspoň mile tklivej, přes prostředních dvacet minut se ale jak nudle táhne nutně nudná snaha o zajímavej pop, která ani trošku nefunguje. Největší průser je Israeli Caves, obludnost s rozpustilejma bubínkama a tralalá sborama, jako stvořená pro bezva sluníčkový lidičky – poslouchat tohle je hudební ekvivalent postupnýho ponoru do kádě plný slizu, fuj.

Maps&Atlases hýří nápadama bez toho, aby rozlišovali ty dobrý a ty špatný. Na Perch Patchwork si kazděj najde pár oblíbenejch míst , je jich tu koneckonců požehnaně, nakonec ale stejnak zvítězí apatie. Tahle deska není úplná kravina, nemůžu se ale zbavit dojmu, že to mohlo bejt jejich třetí bezvadný ep – takový, kde bych se ke kešu nemusel pracně dohrabávat.

1. 6. 2010

Active Child - Curtis Lane EP

Nechtěl bych, aby někdo přilít z budoucnosti a zabránil vydání týhle desky. To bych cítil, že mi něco chybí. Nemám strach brát Active Child osudově. Umí se dotknout věcí, který nejsou tak snadno k dosažení. Vidím před sebou ten scénář, jako by to bylo včera. Chudej kluk, kterej zpívá ve sboru, objeví na půdě starej syntezátor. Místo fotbalu hraje na něj. Kámoši nejsou tak úplně kámoši a hází mu klacky pod nohy. On se ale nevzdá, vezme kolo a jede na poštu. V kapse má kazetu s demáčem a nadepsanou obálku. Jsem dojatej a to jsme teprve na začátku.

(Dneska mu to vychází.)