11. 9. 2008
Dné - The First Conversation
myspace
15. 8. 2008
Leander - Pass Fail (Kennington, 2008)
myspace
Boomp3.com
22. 5. 2008
9. 5. 2008
øjeRum - There is a Flaw in My Iris (2007, Rain Music)
Iris navíc vyšla na netlabelu. free download
24. 4. 2008
Dné - Bare Flower In Vain
...
Ive had a new song on myspace for some moments. I want to have at least one post in April so Iam saying it now.
myspace
30. 3. 2008
Lullatone - The Bedtime Beat (2008, Someone Good Records)
Malá deska Lullatone se spoustou krásně nahraných zvuků, tradiční roztomilostí a hrou na nejtenčeji zazpívané slovo při pochodování ke spánku.
Příběh o tom, jak si Yoshimi a Shawn jednoho dne rozevřeli leporelo z kartónu potaženého bublinkovou folií, dali si prádlo dovnitř žlutě namalované skříně, lehli si vedle sebe a místo peřiny se zamuchlali do průhledného papíru ze psacích strojů.
9. 3. 2008
Sperm 2008
Jenom si trochu prolítneme události na Show Stage 8.3. 2008.
Na papírech stálo, že Subnbus jsou shoegaze. Když jsem tuhle informaci předával s otazníkem dál, většinou se mi dostalo reakcí pokrčených ramen, případně vrtění hlavou, případně pochybovačných úsměvů. Dorazil jsem na poslední čtyři písničky, z nichž jsem tři prokomunikoval. Z toho co jsem pochytil – nebylo to nahlas a nebylo to plný, všichni sice vypadali, že se koukají na boty, ale produkce tomu, až na poslední věc, kde se přece jenom nějaké pěkné krabičky objevily, moc neodpovídala. Bral jsem to jako rozehřátí, ale v - té době netušeném - porovnání s ostatními by se mi zdáli jako velmi sympatičtí kluci s nadprůměrným materiálem.
Pándi/Keszei/Hálmos/Prell Quartett
Na Joakima jsem se těšil, byl vlastně jediný, koho jsem z dění Show dobře znal. Po shlédnutí jeho flanelky a starého synťáku Korg aka telefonní ústředna přišly první hity. Bohužel ve značně delších koncertních verzích. Už na jeho loňské desce „Monsters and silly songs“ jsem měl občasný problém s tím, že některé písničky příliš natahoval a jak známo nesmyslným protahováním lze ztratit veškerý původní potenciál nebo v lepším případě posluchače jen unavit.* A to byl můj případ. Po chvíli mě Joakim unavil. Tou svojí „sobeckostí repetitivnosti“. Pak je tu ještě jeden nedostatek - nezazněla Lonely Hearts. A to bolelo.
Ventolin
Modeselektor
Deadbeat
Nechci aby to vypadalo, že nejlepší hudba na Show Stage Spermu 2008 byl Ryoji Ikeda ve znělce festivalu. I když vlastně.. pro mě asi jo.
3. 3. 2008
R. Kelly - Trapped in the Closet
26. 2. 2008
Starcrash
Starcrash zcela nepokrytě vykradl (smířlivější by možná řekli, že je jenom vysamploval) Hvězdné války (a taky Vesmírnou odyseu) od úvodních titulků přes úvodní záběr letící vesmírné lodi, vtipkujícího robota, světelné meče až po nefalšovanou mezihvězdnou řežbu, což by ještě tolik nevadilo, kdyby se do finální kvality nepromítl fakt, že režisér se scenáristou zřejmě prodělali kompletní lobotomii čelního laloku.
Hlavními hrdiny je pašerácké duo - pilotka Hvězda Stella a navigátor Akton, jehož představitel Marjoe Gortner zcela neočekáváně zastínil božského Davida, neboť se prezentoval mnohem šikóznějším afrem i škálou výrazů své tváře aneb když na vás modrooký kudrnáč vycení všech dvaatřicet zubů, hned je na světě krásněji. Pozadu však nezůstala ani Caroline Munro v roli Stelly, jež veškeré vesmírné putování zřejmě využila k tomu, aby se mohla po nekonečných dálavách promenádovat ve spodním prádle (jen na ledovou planetu si vzala teplejší kamaše). Ti dva jsou zatčeni impériem a pak hned osvobozeni za podmínky, že najdou supertajnou a superničivou zbraň hraběte Zartha Arna (neměl to být Darth), který vykazuje separatistické tendence.
S robotem v roli galaktického policajta tak začíná neuvěřitelná pouť, v kteréžto figurují Amazonky na koních, co se oblékají jen do nejnutnějších svršků a nebezpečně vysokých kozaček, železný strážný obr, blastery, zrada, neuvěřitelné matematické výpočty, golemové, robotí šovinismus a neandrtálci, co nejspíš utekli z montypythonovského skeče. To vše s dialogy, které jako by vypadly z páté lekce učebnice angličtiny, triky, co se vrátily hluboko před filmy Karla Zemana, totální ignorací fyzikálních zákonů, kdy se na planetě mění teplota během hodiny o tisíce stupňů, ke vstupu do vesmíru není třeba přechodové komory a při rozbití okenních skel vesmírných korábů nikomu neubližuje vzniknuvší vakuum, a topornými hereckými výkony dělá ze Starcrash naprosto otřesnou podívanou a neuvěřitelně zábavnou komedii zároveň.
Jediným stínem tak zůstává výkon Hoffa, který se zjeví až v poslední třetině filmu a moc toho nepředvádí, jen psí oči a rozesmátý kukuč a ani nedošlo na zapamatovatelnou hlášku. Od Muže, co zbořil Berlínskou zeď, jsem prostě čekal víc. Zklamání však vynahradil Christopher Plummer v roli imperátora, jenž sice nevystřídal více než jeden výraz, ale zato (pozor, spojler) dokázal zastavit čas, kterýžto jev zase tak často k vidění není.
Co dodat, i když je Starcrash neuvěřitelně špatný film, má v sobě ono půvabné kouzlo debilního, které z něj činí malebnou podívanou a pasuje jej tak do kategorie guilty pleasures hned vedle písní Sagvana Tofiho a herectví Marka Vašuta.
24. 2. 2008
Kim Doo Soo - 10 Days Butterfly (PSF, 2007)
Vibrující, tence znějící, ale zároveň spolehlivě vás přesvědčující o svojí obrovské síle, chvílemi do ticha mizející a zpětně se vynořující jako oči kočky při noční procházce.
Jako kdyby vás Kim Doo Soo objal svým hlasem.
17. 2. 2008
Mount Eerie Live in Copenhagen
Už třetí noc za sebou poslouchám tento živák geniálního Phila Elveruma, což by nemuselo být nic moc zvláštního, kdyby tohle 3LP, které vyšlo na konci roku 2004 v limitované edici 1000 kusů, nemělo téměř 2 hodiny a nehrál tam jen samotný Phil s akustickou kytarou.
16. 2. 2008
Dné - Viafon
Dávám vám sem svoji písničku jako ochutnávku z prvního ep, které právě dodělávám. Kdyžtak mi můžete napsat nějaká pěkně znějící slova, protože zatím nevím, jak ho pojmenuju. Prozatím je to „kuťja“ nebo tak nějak. Ať už se bude jmenovat jakkoli, tak ho tady samozřejmě budete moci celé stáhnout.
Pro upřesnění Viafon se pohybuje okolo laptop folku a lo-fi.
14. 2. 2008
Come with me to the sea of Love...
13. 2. 2008
Californication (2007)
David Duchovny se ve své druhé výrazné seriálové roli stal spisovatelem Hankem Moody prožívající krizi, jak literárně-kreativní, tak partnerskou, přičemž obě spolu samozřejmě souvisí. Druhá předchází první.
Čím mě seriál zpočátku překvapil, byly poměrně otevřené sexuální scény, neslušná slova v každé druhé větě a to, že Moodymu lezou holky do postele jako nebohá zvířátka do kelímků od mcdonalda. Nevím, jestli se scénárista radil s Duchovnym a bral to z jeho vlastních zkušeností, ale nějakých šest postelových situací (kterým obyčejně předchází pozdrav a dvě věty) za dva díly se zdá trochu moc. Další věc, která se mi postupem času přejídala, byl vulgární slovník. Někdy jsem jenom zvědavě poslouchal, do jakých vět to slovo „fuck“ ještě vnutí a unikal mi jejich pravý smysl.
Seriál se stává nejsilnější, když se odpoutá od těchto předem stanovených žánrových nutností a položí se do toho trochu srdíčka. Dialogy Moodyho s jeho dvanáctiletou dcerou nebo s expartnerkou jsou napsané skvěle.
Závěrečný pocit je takový, že na další sérii, pokud nějaká bude, se podívám rád, ale věty ze seriálu (včetně těch nesprostých) nikde citovat nebudu.
čsfdimdb
1. 2. 2008
Školní psaní
29. 1. 2008
Top 2007 dle Ondry L.
2. Deerhunter - Cryptograms/Fluorescent Grey EP (Kranky)
3. !!! - Myth Takes (Warp)
4. Low - Drums And Guns (Sub Pop)
5. Menomena - Friend And Foe (Barsuk)
6. Magik Markers - Boss (Ecstatic Peace)
7. Holy Fuck – LP (Young Turks)
8. El-P – I’ll Sleep When You’re Dead (Defintive Jux)
9. LCD Soundsystem – Sound Of Silver (DFA)
10. A Sunny Day In Glasgow - Scribble Mural Comic Journal (Notenuf)
28. 1. 2008
Opitope - Hau (2007, Spekk)
Jeden kamarád, který dělá výtvarné umění atd., mi položil na stůl svůj mp3 přehrávač a požádal mě, ať mu tam něco dám. Zeptal jsem se, co by si představoval, něco co ho rozproudí nebo uklidní. Odpověděl, že chce rozhodně uklidnit. Už byly dvě hodiny v noci a v sedm ráno jsem měl vstávat, původně jsem ho chtěl odbýt dvěma hodinami nového alba Stars of the lid, pak mi došlo, že pro nepřipraveného člověka by to nemuselo být to pravé. Tak jsem je smazal, dal si víc záležet a přesunul sedm složek (Opitope, Minamo, Peter Broderick, Yuko Ikoma, Balmorhea, Yuichiro Fujimoto, Dead Texan).
O pár hodin později mi přišla zpráva, že během té doby, co poslouchal Opitope ho napadly dva obrazy… po týdnech tvůrčí krize.
True story.
myspace
link na Hau později.